3.Díl - Pandora
Díl třetí- Pandora
Kompletní tým SG1 právě prochází bránou na doposud neprozkoumanou planetu P4Y 32, která má podle vyslané sondy opatřené kamerou, vhodné podmínky na přežití různých organismů včetně lidí. Tým vyskočí bránou a okamžitě zaujímá předepsanou bojovou formaci pro případ, že by u brány snad čekali Goauldové, nebo jiní nepřátelé Země. Naštěstí je okolí brány alespoň od pohledu liduprázdné. Brána se nachází zhruba ve středu rozlehlé mýtiny porostlé travou, kterou lemuje ze všech stran les poskytující nepřátelům skvělý úkryt.
,,Vážně jsme na jiné planetě? Nic proti vám a vašemu úsudku, seržante Smithová, ale takhle to vypadá u mojí babičky v Oregonu." ozývá se poručík Perry a nevšímá si nechápavého pohledu, který seržant Kathrin Smithová vysílá na jeho adresu.
,,Jednou jsem tam trefil jelena s obrovským parožím, které jsem prodal skoro za 300 dolarů jednomu děsně snobskými boháčovi. Tak jsem toho jelena trefil sem- přímo mezi oči. K zemi padla už jen hromádka masa a 300 dolarů na ruku." chvástá se poručík Perry. ,,Jen pro informaci Tarisovi, je jelen zvíře velké asi jako....hmm... kráva, ale nemá rohy, ale parohy." vysvětluje Tarisovi, který pochází z jiné planety a tak poručík předpokládá, že to nezná.
,,Ano. To vím. Ale je lepší střílet do srdce. Je to rychlejší." opravuje ho Taris s nezájmem.
,,Rychlejší? To bych tě chtěl vidět, jak by jsi v tom větru, jaký byl ; dokázal trefit jelena, kterej ti pobíhá po louce mezi stromama a lekne se i listu padajícího ze stromu; do srdce." rozčiluje se poručík a tváří se dotčeně.
,,Stačí odhadnout rychlost a především směr větru." odpovídá Taris neutrálně.
,,Promiň Tarisi, ale zrovna jsem u sebe neměl měřič rychlosti větru." poznamenává ironicky poručík. ,,Chceš mi snad naznačit, že jsem podle tebe špatný střelec?" ptá se poručík naštvaně a začíná vyvolávat hádku.
,,Nech toho Matthew. Nikdo si nemyslí, že nejsi dobrý střelec. Spíš se teď chováš jak malej Jarda." mračí se trochu Kate a trochu nervózně přešlapuje z nohy na nohu vedle Benna.
,,Já si nedovolím říkat, zda jsi špatný. Jsi dobrý střelec na to, že jsi člověk." odpovídá Taris nevyvedený z míry.
,,Chceš mi nakukat, že jsi ve střelbě lepší, než já?" vyvádí poručík.
,,Nevím sice, jaký význam má slovo "nakukat", ale myslím si, že vzhledem k tomu, že jsem Tollánec, střílím líp, než ty." odpovídá mu trochu zklamaně Taris.
,,Dobře, teď se to ukáže! Vidíš tu hnědou kulatou věc, co vypadá jako šiška, na tom vysokým zeleným stromě hned u špičky? Ten který z nás ji trefí, ten vyhrál a poražený musí uznat, že je horší střelec." navrhuje poručík. ,,Platí? Nebo se snad bojíš, že ti to natře pozemšťan a ty si utrhneš ostudu, Tarisi?" hecuje poručík Tarise, když se do jejich diskuze přidává i plukovník Roberts a seržant Smithová, kteří doposud jen stáli v pozadí a poslouchali.
,,Nic proti tobě , Matty, ale nebylo by lepší střelit toho jelena přece jen do srdce, jak navrhoval Taris?" ptá se Kate a přátelsky na Tarise mrkne.
,,A to jako proč? On je tvůj kámoš a tak jsi proti mně zaujatá." mračí se poručík.
,,Protože by hlava zůstala neporušená a ty by jsi ty velké parohy mohl prodat i s hlavou, třeba i za šest stovek." usmívá se Kate vítězně. ,,Jdu to tu zatím omrknout, plukovníku. Dejte na ty dva pozor." oznamuje Kate a vytahuje ze svého černého batohu několik přístrojů obdélníkového tvaru, které slouží jako měřiče životní energie, vlhkosti a složení vzduchu a td.
,,Tak to už by stačilo pánové. Nejsme tu na lovu a vaše výstřely by nás mohli prozradit. Četli jste ty složky, které jsme dostali od generál majora Carterové? Stálo v nich, že naším hlavním úkolem je objevovat nové zbraně, technologie a spojence v boji proti našim nepřátelům, kteří se bohužel pro nás značně množí. Takže se tu teď porozhlédneme a budeme se chovat jako slušní a především dospělí lidé." utíná jejich konflikt plukovník a oba muži se v tu ránu přestávají dohadovat.
,,Plukovníku Robertsi?! Máte chvilku?" volá Kathrin na svého nadřízeného velícího důstojníka a pozoruje monitor jednoho z miniaturních přístrojů. Benn k ní dobíhá a sklání se nad přístrojem, který zeleně bliká a rychle krátce pípá.
,,Co je to?" ptá se plukovník.
,,Je to analizáter množství životní energie." odpovídá Smithová.
,,Takže podle toho přístroje je na této planetě život? " ptá se plukovník zamyšleně.
,,Dalo se to čekat, vzhledem k dobrým životním podmínkám, které tu panují, ale podle toho ukazatele na analyzátoru, je tu inteligentní život. Zřejmě tu probíhala evoluce jako na Zemi, ale jsou to pouze domněnky, pane.".
,,To oslovení sis mohla odpustit." zamumlá plukovník. ,,Tudíž by chom měli být ve střehu a pořádně se tu porozhlédnout." pousměje se plukovník a odchází, aby tuto informaci řekl zbytku týmu.
,,Matthew, chci vydat rozkazy. Kde je Taris?" ptá se poručík zatím v klidu.
,,To já nevím, Benne. Naposledy jsem s ním mluvil u brány a když si vydal rozkaz, abychom to tu omrkli, tak si šel každý z nás po svém. Nejsem jeho chůva, abych ho hlídal. Nejspíš si jen zaběhl odskočit do keříčku a za momentík je zpět." vtipkuje poručík.
,,Dobře, rozestoupíme se a najdeme Tarise. Já půjdu tudy, Matthew vlevo a Kate, ty půjdeš vpravo. Budeme ve spojení vysílačkami a i přes to se od sebe nebudeme příliš vzdalovat. Najdeme ho." vydává plukovník rozkazy, jako zkušený velící důstojník, i když je to teprve jeho druhá mise na cizí planetě. Dělají si mezi sebou několikametrové rozestupy a začínají hledat Tollánského specialistu na boj-Tarise.
,,Tarisi! Tarisi? Slyšíte mě? Prosím ozvěte se , přepínám." zkouší plukovník vysílačku.
,,Tarisi?! Tarisi!" volá Kathrin z plných plic do lesa.
,,No jistěěě, řvěte si tu jako na lesy a to doslova, Kathrin. Ať pak i dobře najdou nás a ať ví celá tahle zarostlá planeta, že jsme tu a někoho hledáme." neodpouští si poručík ironickou poznámku.
,,Cse. Ztratili jsme Tarise a já si budu vyřvávat jak chci."ozývá se Kate jako odpověď a pak znovu hlasitě zařve Toláncovo jméno.
,,Ozval se?" ptá se do vysílačky poručík Perry.
,,Zatím se neozval, ale možná je mimo dosah." odpovídá plukovník a přidržuje si větve, aby mohl projít dál. Navzájem se už nevidí, ale jsou ve spojení vysílačkami.
,,Noc proti pane, ale ty vysílačky mají dosah asi 150 km a Taris je sice mimoň, ale tohle by za ty dvě minuty co je pryč, nezvládl ani Superman." říká poručík ironicky. ,,A třeba se už vrátil zpátky na ten palouk a teď nás tam hledá?" ptá se poručík vesele do vysílačky.
,,A jaký dosah má to tepelné zařízení? Třeba by ho šlo díky tomu najít." ptá se plukovník zamyšleně do vysílačky. Nikdo mu neodpovídá a tak to zkouší znovu. ,,Kate, jaký dosah má ta krabička, co umí rozeznat tělesnou teplotu?". Odpovědí mu je ticho.
,,Hele Katie, já to tak s tím řvaním nemyslel. Však víš, že jsem praštěnej a tak se neurážej. Já to co říkám, prostě nemyslím vážně." omlouvá se poručík do vysílačky.
,,Kathrin? Kate? Seržante doktore Smithová ozvěte se, přepínám." hledá ji plukovník, ale je to beznadějné. ,,Matthew?" ptá se plukovník.
,,Jo, jsem na příjmu." odpovídá Matthew do vysílačky s dětskou bezstarostností.
,,Okamžitě se vracíme k bráně. Doufám, že trefíš, protože nemám v plánu hledat ještě tebe. Makej a buď pořád na příjmu, rozumíš?" oznamuje plukovník , otáčí se a rozbíhá se zpět k bráně.
Chvíli je ticho a plukovník už chce mluvit znovu, ale pak se tiše ozývá poručík. ,,Musíš ještě říct: "přepínám". ".
,,Přepínám a pro zatím konec." vypíná plukovník hovor a v běhu pozoruje, jak se mu nohy boří hluboko do bahna. Poručík Perry má velmi podobný problém.
Jako první doráží k bráně plukovník, když uslyší v lese nějaké kroky v listí a cizí tiché hlasy. Okamžitě zpozorní, vytáhne zbraň, kterou namíří do prázdna. ,,Kdo je?" křičí do lesa a míří tam odjištěnou zbraní, když se někdo dotýká jeho ramene. Plukovník v domnění, že je zákeřně přepaden zezadu, se rychle otáčí s prstem na spoušti samopalu. Už se chystá vypálit plnou dávku, když poznává známý obličej.
,,Sakra zbláznil ses? Uvědomuješ si vůbec, že jsem tě mohl zabít? Víš jak jsem se lekl?! " nadává Benn poručíkovi, který se na něj kouká s vykulenýma očima, ale docela pobaveným pohledem. ,,Promiň. Už se to nestane." omlouvá se poručík a rozhlíží se kolem sebe.
,,No kdyby se to stalo zase, byl by jsi už mrtvej. Taky jsi to slyšel?" ptá se Benn.
,,Myslíš ty hlasy v lese? Šli jak stádo slonů. Ale třeba to byla Kate s Tarisem." navrhuje poručík a mžourá do lesa.
,,To nebyli oni. Měli úplně jiný hlas. Musíme teď na zem pro posily, takže jdeme k bráně. Jasné?" usmívá se plukovník strojeně a žene s k DHD(ovládací panel).
,,Berem SG4? Je tam jedna dost hustá ženská ." mrká poručík významně.
,,Jdu vytočit adresu a tobě radím, aby jsi si dal pozor." říká plukovník a začíná zadávat symboly, ale neozývá se žádný zvuk a brána se nevytáčí. Plukovník proto zkouší na symboly na DHD zatlačit větší silou, ale pro jeho smůlu se stále nic neděje. Benn tiše zakleje.
,,Mhm, zkus jinou adresu. Třeba na Atlantis, jestli si ji ještě pamatuješ. Z Atlantis se pak budeme moci dostat na Zem. Možná je třeba zablokovaná adresa jenom naší planety, protože jsme pro ně potenciální ohrožení. Třeba už tu dřív byl nějaký SG tým dávno v minulosti a oni nám to prostě jen zapomněli říct." zvážní na chvíli jinak vždy veselý poručík.
,,Pochybuji, že by nám něco takového zamlčeli." odpovídá plukovník pochybovačně a zkouší mačkat všechny možné symboly, ale ovládací panel je zřejmě kompletně zablokovaný.
,,Tak to jsme někde." culí se poručík, jako by se nic nedělo.
Nyní jsme v jeskyni spolu s Tarisem a Kathrin, kteří leží na zemi každý v jiném koutě jeskyně, omráčení a svázaní provazy. K našemu překvapení se zdá být jeskyně technologicky vybavená na vysoké úrovni. Je zde mnoho skenerů, počítačové technologie, ale i nám neznámé přístroje, jako jeden, který vypadá jako obrovská kukla motýla a vydává proud bílého světla. Zdi jeskyně pokrývá množství nástěnných kreseb a textů psaných v jiném jazyce. Kathrin se probouzí svázaná u zdi a zjišťuje, že provazy jsou dost uvolněné na to, aby se z nich dokázala vyvléknout. Po chvíli zápasení se osvobodí s trochu odřenými zápěstími, ale jinak v pořádku. Hřbetem ruky si protírá oči, pak se neklidně rozhlíží po jeskyni, která je moderně zařízená a především její pozornost ,zkušené odbornice na mimozemské rasy, upoutávají texty na stěnách, které dokáže s trochou soustředění přeložit, ale než se jí ta možnost naskytne, všímá si na opačném konci zdi jeskyně nepatrného pohybu a tak po kolenou leze k osobě, ve které brzy poznává svého kamaráda Tarise. Jakmile se dotkne rukou jeho ramene, Taris se s prudkým trhnutím probere a chvíli na Kate kouká, jako by ji snad ani nepoznával. Jeho oči se projasňují a on si s pokusem o úsměv sedá opřený zády o chladnou popsanou zeď. Kathrin mu pomáhá dostat se z provazů a tiše s ním rozmlouvá o tom, co se podle něj stalo.
,,Jsi v pořádku?" ptá se Taris, zatímco se snaží probrat.
,,Jsem a co ty? " odpovídá mu Kathrin šeptem.
,,Ano. Museli nás omráčit." dedukuje Tollánec a mírně nedůvěřivě si prohlíží věci kolem sebe.
,,Vůbec si nepamatuju, že by mě někdo praštil do hlavy, nebo podobně. Ani mě nic nebolí. Jsem jen unavená." vstává Kathrin a jde pomalu k hustě popsané zdi, aby ji mohla prostudovat.
,,Šel jsem se kouknout trochu do lesa, jestli tam není někdo schovaný, když mě něco bodlo do krku. Bylo to, jako když tě štípne komár a pak už si nic nepamatuju." odpoví Taris.
,, Takže asi použili nějakou zbraň. Něco jako uspávací šipku, nebo podobně. Docela to dává smysl, vzhledem k tomu, že jsme je neslyšeli ani neviděli, tak mohli být schovaní někde na stromě a jen čekat, až půjdeme kolem. Snad jsou Benn a Matthew v pořádku." říká Kathrin a láskyplně přejíždí bříšky prstů po zdi, do které jsou cizojazyčné symboly a písmena vyryta. Oči jí při tom září zvědavostí a zápalem pro tento koníček, jako poručíku Perrymu po prvním průchodem brány na Atlantis.
,,Určitě jsou v pořádku. Určitě šli na Zem pro posily a přivedou ještě pár týmů a najdou nás." snaží se znít klidně Taris.
,,Fakt tomu věříš?" ptá se Kathrin pochybovačně a nepřestává sledovat písmena a symboly na stěně.
,,Jo. Dokážeš to přečíst?" ptá se Taris snažíc odvést téma hovoru jinam a přidává se ke Kathrin.
,,Vypadá to, na nějakou jejich legendu. tady je bůh slunce, tady nějací stateční válečníci a tohle vypadá jako zobrazení nějakého démona, ale nerozpoznám tu věc, kterou drží v ruce." ukazuje Kathrin prstem po zdi s ohromným zaujetím. ,,Řekla bych, že tady v tom mají prsty Goauldové. Podívrej se sem. Jsou tu prvky jejich jazyka a tady.." nestíhá ani doříct větu Kathrin, když za sebou slyší kroky a šelest pláště. Vstupuje jakási postava s lidskou stavbou těla, ale do obličeje jí není vidět, protože má černou kápi přes celou hlavu.
,,Kdo jste?" ptá se Katrhin postavy a trochu vystrašeně udělá krok k Tarisovi, který se před ní ochranitelsky staví.
,,Proč jste nás omráčil? My nejsme vaši nepřátelé. Řekněte nám kdo jste?" zkouší Kathrin příchozího. ,,Dobře takže začnu já. Pocházíme z planety Země a přicestovali jsme sem Hvězdnou bránou, ale s přátelskými úmysly. Já jsem seržant doktor Kathrin Smithová a tohle je Tollánský bojovník Taris. Rozumíte mi? Jsme vaši přátelé a nechtěli jsme vás nějak ohrožovat, tak co kdyby jste nás dovedl za našimi přáteli?"snaží se Kathrin, ale cizinec jí neodpovídá.
,,Víš určitě, že ti rozumí?" ptá se Taris s trochou pesimismu v hlase. ,,Nebo je možná hluchý." dodá.
,,Není hluchý a myslím si, že mi rozumí moc dobře, ale nechce se s námi nejspíš bavit." šeptá Tarisovi Kathrin.
Znovu jsme před bránou, kde mezi sebou rozmlouvá poručík s plukovníkem a snaží se v podřepu domluvit, co budou dělat dál.
,,Třeba se to za chvíli spraví. Možná to v tuto chvíli nemá dost energie, nebo to DHD-čko mohli obyvatelé téhle planety nějak pozměnit a musíš zadat nějaký kód, který znají jen oni, aby jsi mohl vytočit adresu." říká poručík s pozitivním úsměvem, zatímco si pohrává se stéblem trávy mezi prsty.
,,Takže nám stejně nezbývá nic jiného, než se podívat po Tarisovi a Katie. Zkusím se s nimi ještě spojit vysílačkou, ale moc nadějí tomu nedávám." přemýšlí plukovník polohlasně. ,,Kathrin Smithová? Tarisi? Kate ozvěte se." promlouvá Benn do vysílačky zachmuřeně, ale nikdo se mu neozývá.
,,Musíš na konci říct: přepínám." napomíná ho poručík .
,,Jdeme je najít a přivést zpět." rozkazuje Benn dál trochu nevrlým a posmutnělým tónem. ,,Moje druhá mise a hned ztratím dva členy týmu..." přemýšlí nahlas ztrápeně.
,,Jasně a nemáš jen tak náhodou mapu tady toho zapadákova, nebo GPS, podle které bychom je našli?" ptá se Matthew se snahou o uvolnění atmosféry a zakopává o pařez schovaný v trávě. Hned je zase na nohou a tváří se, jako by se nic nestalo.
,,Promiň, ale nějak jsem tu mapu zapomněl doma." mumlá plukovník, který oceňuje Perryho snahu o zlepšení atmosféry, ale zároveň mu leze krkem. Dál se prodírají hustým porostem lesa. ,,Jinak v pohodě, Matty?" ptá se plukovník a prohlíží si zašpiněného Perryho.
,,Jasně! Já jsem ti neříkal, že jsem jako Nio z Matrixu? Jsem nezranitelný." culí se poručík.
,,Ale on nebyl nezranitelný. Uměl se vyhýbat kulkám, ale ty by jsi je spíš přitahoval." opravuje ho plukovník.
,,Náhodou vyhýbat se kulkám neuměl ani ten Pavoučí muž, co dělal pfff pfff a přisál se sítí." usmívá se poručík.
,,Myslím, že až moc koukáš na televizi, Matthew. Co to bylo?" zvážní plukovník okamžitě s rukou na spoušti samopalu.
,,Co bylo co? Myslíš moje skvělé nadabování Spidermana, jak dělá pfff pfff?" předvádí poručík a dělá, jako by ze zápěstí vystřeloval neviditelné pavučinové vlákno.
,,Né tohle. Myslím v tom lese." mračí se otrávený plukovník a rozrušeně zaujímá bojovou pozici se zbraní namířenou před sebe, odkud se ozývají kroky, jako když někdo běží. Poručík ho ihned beze slova napodobuje a všechna legrace je pryč. Oba napjatě čekají, až se nepřítel ukáže. Z lesa ale vybíhá mladá dívka, jejíž tmavé vlasy zakrývá hnědá plátěná kapuce a její oči vypadají jako oči srnky, kterou vlci zahnali do kouta odkud není úniku. Mává na oba vojáky a snaží se jim rukama naznačit, že mají utíkat. ,,Nebezpečí! Vy utíkat pryč!" vykřikne na ně dívka vyděšeně. Poručík se tázavě zadívá na plukovníka, ale ten mu přísným gestem naznačuje, aby neopouštěl bojovou pozici. Oba míří zbraněmi na vyděšenou dívku, protože si myslí, že je to past. Cizinka dál křičí, ale oni zjišťují, že ji nikdo nepronásleduje.
,,Co to sakra ta holka bláznivá dělá? Vždyť za ní nikdo neběží." mračí se plukovník a neochotně sklání zbraň k zemi. Náhle dívka padne vyčerpaně k zemi a začne se k oběma vojákům sápat po čtyřech, jako nějaký plaz, či zombie z hororu.
,,Spíš co je tohle?" poznamenává poručík trochu zaraženě a také sklápí zbraň.
Opět se ocitáme ve vybavené jeskyni, kde postava zahalená do černého pláště bez jediného slova přichází ke Smithové, která se s ní předtím snažila komunikovat a vysvětlit jí, že ona a Taris nejsou nepřátelé. V ruce cizince si Kathrin všímá zařízení, které až nápadně připomíná Goauldské zařízení na vyvolání vzpomínek. Seržant, která už má za sebou více misí, si vzpomíná, co o tomto přístroji četla v jedné z mnoha Danielových prací a tak začíná před postavou zděšeně couvat, ale ta ji prudce a bolestivě chytá za zápěstí a nepovoluje bolestný stisk, ani když ji táhne ke křeslu, které vypadá jako motýlí kukla a jde z něj bílé světlo.
,,Pusťte mě! Já nejsem vás nepřítel! Nemáme už ani zbraně, tak mě pusťte!" křičí Kate, zatímco se snaží cizincovi vykroutit. ,,Jsem z planety Země a jestli mě okamžitě nepustíte, tak si buďte jistý, že vás moji lidé najdou a zabijou!" zkouší to Kathrin trochu z jiné strany, ale stále se to míjí účinkem. Až když se nohama zahákne o nohu jednoho přístroje, aby nemohla jít dál a pak ještě cizinci neúspěšně podkopne nohy, se na ni ta osoba konečně otočí a poprvé promluví strojeným nepříjemným hlasem, ze kterého jde nezkušenému badateli po zádech mráz, ale Kathrin se ho okamžitě snaží zařadit podle hlasu do nějaké známé rasy.
,,Vy nemáte co vyhrožovat. Jste špehové Ori a porušili jste náš prostor. Přišli jste sem Chaapa'ai a tak sem nikdo nepřišel už mnoho let a vy tím na nás přivoláváte hněv bohyně!" zuří osoba a silným pohybem strká Kathrin před sebe.
,,Ale my jsme badatelé ze Země s přátelskými úmysly! Vaše bohyně je s námi za dobře a nepovolá na vás svůj hněv." vymýšlí si Kate z fleku a doufá, že to na cizince zapůsobí, ale ten se tím jen ještě víc rozzuří. ,,Co mi chcete udělat?" ptá se Kathrin vztekle.
,,Hele nech jí být ty retardovaná obludo!" provokuje cizince Taris, aby šel místo Kathrin a tím ji zachránil. ,,Já půjdu místo ní. Vždyť je to holka a to jsi takovej srab, aby jsi si troufnul jen na holku?" naváží se Taris, ale cizinec jde dál, jako by byl hluchý.
Jsme zpět u brány, kde je plukovník Roberts, poručík Perry a neznámá vyděšená dívka, která upadla vyčerpáním na zem. Poručík jí opatrně pomáhá vstát a chvíli na ni očarovaně hledí, jak je krásná, ale pak si uvědomuje vážnost situace a také to, jak je ta cizinka vyděšená. ,,Jak se jmenuješ?" ptá se jí plukovník s pozvednutým obočím a vážným výrazem ve tváři.
,,Joeline, pane. Prosím pomožte mi...musíme utéct před Pandorou. Rychle!" koktá cizinka a snaží se popadnout dech strachy bez sebe. ,,Pomožte mi prosím před ní utéct." šeptá vyčerpaně a tiskne ruce v prosebném gestu, zatímco si chce opět kleknout na kolena.
,,Benne? Předpokládám, že tady byla Pandora ta, co u nás na Zemi zahubila tou skříňkou lidi." pronáší Perry zamyšleně a podpírá Joeline. ,,Já se o historii moc nezajímám. Vezmeme Joeline s sebou a jdem najít zbytek týmu." říká plukovník nesmlouvavě.
,,Pandóra byla v řecké mytologii manželkou Titána Epiméthea. Je známá především tím, že přinesla světu zlo a utrpení. Byla matkou Pyrrhy, která později s manželem Deukaliónem založila po potopě světa nový lidský rod. Nejvyšší bůh Zeus nařídil, aby Héfaistos, božský kovář, vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Bohové jí dali jméno Pandóra, to znamená „Obdarovaná všemi dary“ a dali jí dar umění ženských prací, milostnou touhu, svůdnost, lest, lži, krásu, líbeznost, ale i dary, kterých se bohové pro jejich zhoubnost prostě rádi zbavili. Všechny ty dary byly dobře uzavřeny v pevné skříňce no a abych to zkrátil, tak se vzdala za jednoho muže na zemi a pak splnila příkaz bohů a skříňku otevřela. Všechny ty bědy, svízele a nemoci se rozletěly do světa. Pandóra víko skříňky rychle zavřela, ale to už v ní na samém dně zůstala jedině naděje. No takže tohle je naše pověst o Pandoře, ale být tebou, zeptám se na to, jak to bylo ve skutečnosti, raději Daniela Jacksona, nebo Kathrin. vypadá to jednoznačně na Goaulda." vypráví poručík, zatímco vede Joeline za ruku lesem, když se ona zastaví a s rychlým nesouhlasným kýváním hlavy říká stále dokola: ,,Ne, hrozba! Tam být hrozba a my muset se tomu místu vyhnout!" říká znovu vyděšeně.
,,Ne, je to dobré Joeline. My máme zbraně, kterými tě ochráníme. Nemusíš se bát. Chvíli si odpočineme a pak půjdeme dál. Musíš nás dovést za našimi přáteli." říká plukovník ustaraným tónem, který je smíšený s beznadějí.
,,Jasně, že tě ochráníme! Máme moc mocné a velké zbraně." uculí se poručík a střelí pohledem po krásné dívce, která si prohlíží svýma mandlovýma očima s jistou dávkou uklidnění.
,,Raději ji ošetřete, Perry. Hned jak to doděláte, půjdeme dál." velí plukovník vážně.
,,Ano pane." dodává poručík trochu zaraženě.
Vracíme se opět do jeskyně, kde jsou vězněni Kathrin s Tarisem. Cizinec připoutá Kate do přístroje, který vypadá jako kukla motýla a začne s ní znovu komunikovat. Tarisovi nezbývá nic jiného, než bezmocně přihlížet.
,,Mé jméno je Unik a vy jste vstoupili na Hermodii. Pocítíte hrozný hněv naší všemohoucí bohyně Pandory, ale já vás ještě naučím oddanosti, poslušnosti a především pokoře pravé bohyni." říká Unik a na panelu vedle motýlí kukly mačká několik podivných symbolů, po čemž se kukla zavírá a Kathrin tam zůstává uvězněná. Přístroj začíná vydávat proud namodralého světla a vysokofrenkvenční zvuk na hranici slyšitelnosti, který Tarisovi nedělá vůbec dobře. Světlo asi po minutě ustává, kukla se otvírá a vylézá z ní oblbnutá Smithová, která se motá a opakuje pořád dokola , jako nějaký robot: ,,Vše pro Pandoru, vládkyni veškerého světa. Vše pro Pandoru, pravou bohyni. Pandora je naše vládkyně, které všichni musíme věrně sloužit." opakuje Kathrin a kouká na Tarise zamlženým pohledem.
,,Kate, bojuj s tím a prober se. Je to jen nějaká energie. Prober se, Kate. Pomůžu ti s tím, takže..." nestihne to Taris doříct, když ho Unik uhodí vzadu do hlavy a Taris se skrácí k zemi se ztrátou vědomí. Smithová se s Unikem vydává ven z jeskyně, kde si můžete povšimnout mohutných aztéckých technologicky upravených staveb a kromě aztéckých, jsou tu i domy římské a egyptské. Město obklopují stromy, jako přírodní hradby. Unik vede Kathrin kolem budov do jedné z mohutných staveb, kde je velký zdobený trůn, na němž sedí žena odděná do šatů ze zlata, které zakrývají jen to nejdůležitější. Žena svýma ledově chladnýma očima pozoruje seržanta Smithovou, která si před ní kleká s hlavou pokorně skloněnou. Místnost je něco jako přijímací sál.
,,Má královno Pandoro, jsem tvojí pokornou služebnicí. Co si ode mně žádáš, má paní?" koří se Kathrin stále omámená. Pandora se rozesměje vítězným smíchem a pak začne ke Kate mluvit Goaludským hlasem. ,,Odkud pocházíš, služebnice?" ptá se.
,,Jsem ze Země, které vy říkáte Tauri, má paní." mluví Kathrin se skloněnou hlavou a neopovažuje se na Goauldku pohlédnout.
,,Tauri..." přemýšlí Pandora a pak vzteky začíná řvát Goauldským hlasem: ,,To vy jste ti, kteří vybili skoro všechny vládce soustavy?! Sice se dá říct, že jste mi pomohli, abych se mohla stát jednou ze silnějších, ale jste neúspěšní! Já jsem důkazem, že některé síly ještě přežily! Byla jsem druhou Goauldkou, která na Tauri žila, ale pak jsem byla nucena založit kolonie někde jinde. Musela jsem si najít někoho, kdo si uvědomí, že jsem bůh! Moje planeta Hermedie a moji lidé zvlaní Hermeďané vás zničí a tím mě krvavě pomstí! Všichni lidé z Tauri pak budou složit jen mně a budou se plazit jako červy, aby měli to štěstí!" směje se Goauldka Pandora.
Poručík a plukovník mezitím s dívkou jménem Joeline, která se ukázala jako zdatná průvodkyně, se pomalu blíží k velké hoře, která je podle názoru plukovníka nejspíš vyhaslá sopka. Dívka je stále vystrašená, ale vojákům důvěřuje.
,,Pane, je mi líto, že to musím říct, ale uvědomujete si, že nepřátelé budou nejspíš ve stonásobné přesile? My jsme jenom dva, pane." říká poručík pochybovačně a začíná stoupat mo strmém svahu sopky.
,,Nic není nemožné a navíc je tam stejně tak nemůžeme nechat. Jestli jsi zapomněl, tak se nemáme jak dostat na Zem pro posily a tak to budeme muset rysknout. Neříkej, že jsi dostal strach." snaží se povzbudit morálku plukovník.
,,Nemám strach. Možná najdeme vhodné místo, odkud je budeme moci odstřelovat." přemýšlí poručík.
,,A taky nezapomínej na to, co dělala stará SG1. Dostali ze z mnohem horších potíží, než je tohle. Vždyť se jim podařilo zabít Goauldy!" připomíná plukovník a blíží se k malé jeskyni na svahu hory. Dál jdou mlčky, aby šetřili dech, protože stoupání je vcelku dost strmé. V jeskyni se nachází dotykové zařízení, které prý umí poručík používat. Perry se dotýká několika symbolů, ale nic se neděje. ,,Pane, tohle je divné. Znám toto zařízení a umím s ním pracovat, ale tohle vypadá, že je poškozené, jako DHD u brány."
,,Ustup od toho." říká plukovník a namíří samopal na zařízení.
,,Myslíš, že dá ruce vzhůru a vzdá se ti?" culí se poručík a jde od dotykového zařízení dál.
,,To by měl." podotýká plukovník a začíná do zařízení střílet. Opět se nic neděje a tak plukovník naštvaně otevírá batoh, odkud vytahuje zařízení vypadající jako obelisk, které položí před vchod a zapíná ho. Na obelisku se rozblikají dvě světýlka: oranžové a červené.
,,Tak a teď bychom měli vypadnou na chvíli, na čerstvý vzduch. Matthew, potřebuju, aby jsi kolem rozmístil ještě pár Q83(dálkově ovládané obelisky). Dobře? Joeline, vy prosím pojďte se mnou před jeskyni, protože to tu může každou chvíli bouchnout." rozkazuje plukovník a zatímco klidným důstojným krokem opouští jeskyni, pozoruje poručíka při práci. Všechno probíhá naštěstí podle plánu a jakmile i poručík opustí jeskyni, bomba vybuchne a udělá nový průchod, kterým okamžitě prolézá Pandořina stráž. Joeline, Benn a Matthew jsou schovaní ve křoví a čekají, až se vojáci přiblíží k nastraženým náložím, aby je mohli odpálit.
,,Už?" ptá se poručík s dálkovým odpalovačem v ruce.
,,Ještě ne." odpovídá mu plukovník trpělivě a kouká skrz křoví na ozbrojené vojáky.
,,Ale já už musím, nebo to nevydržím a počůrám se." vtipkuje poručík a na plukovníkovo znamení mačká příslušné tlačítko. Valná většina Pandořiny stráže se rozletí na kusy a zbytek je natolik vyvedený z míry, že ani nekladou odpor, takže je za chvíli po přestřelce. Poručík se hned vrhá k jednomu mrtvému a začíná se oblékat do jeho šatů a na hlavu si dává černé kápí. Plukovník také dlouho nečeká a převléká se do nepřátelské uniformy, která mu je trochu volná. Bere si jejich zbraně, což jsou přístroje, které se přidělávají na ruku a myšlenkou vysílají proud energie směrem k tomu, kdo má být zasažen.
,,Zvláštní zbraně." prohlíží si přístoj plukovník a pak poslouchá dívčino vysvětlení.
,,To jsou ruční zakňaktely, které naši vědci vylepšili tak, aby se daly řídit pouhou myšlenkou. ".
,,Je mi líto Joeline, ale musíme tě vzít jako zajatkyni, abychom se dostali přes stráže do města. Máme zbraně, takže se nemusíš bát." vysvětluje plukovník mírně a prohlíží si dívku, která chápavě přikyvuje, takže se vydávají chodbou do jeskyně, kde nachází omráčeného Tarise, který má na hlavě malou tržnou ránu, ale jinak je v naprostém pořádku. Dívka pronáší několik zvláštních slov a Taris se náhle probouzí. Hned vstává připraven se cizincům bránit a křičí na ně: ,,Co jste udělali Kathrin?! Kde je?!". Plukovník a poručík se na něj zaraženě dívají, když jim dojde, že jsou převlečení za nepřátele a tak si sundávají z hlavy kápí a uklidňují roztrušeného Tarise, kterému i v osvětlené jeskyni chvíli tvrá, než pozná členy svého týmu. Pak začíná překotně vysvětlovat, co se všechno stalo. ,,Pane, šel jsem prozkoumat okolí brány, když mě uspali nějakou šipkou a probudil jsem se až tady svázaný. Byla tu i Kathrin, která mě osvobodila. Studovali jsme tady ty obrazy na zdi, které zobrazují jejich legendu o Pandoře, když sem přišel Unik a strčil Kathrin do tam toho přístroje a ona pak vylezla jako robot. Celá omámená a pořád mluvila o tom, že je Pandora její vládkyně. Jsme na planetě, kde vládne tento Goauld a nejspíš se chce na Kathrin nějak pomstít. Bojím se, že by z ní mohla Pandora dostat některé důležité informace. Máte pro mě zbaň, pane?" ptá se plukovníka.
,,Jistě. Mám tvoje P-90. Byla schovaná v té krabici. A kde je Kathrin teď?" ptá se plukovník.
,,Odvedli ji, pane. Nemohl jsem tomu zabránit." sklání Taris smutně hlavu a bere si od svého velícího důstojníka zbraň. Poručík začíná zkoumat počítače a další technologii v jeskyni, ale plukovník ho naštěstí zadrží dřív, než stihne zase něco rozbít.
,,Poručíku, nechte ty krámy na pokoji. Jdeme najít Smithovou. Tarisi můžete chodit? Máte ránu na hlavě." říká plk. Roberts.
,,Pane, jsem v pořádku. Měli bychom jít." poznamenává Taris velmi neklidně a už se žene z jeskyně pryč.
Seržant Smithová sedí na zemi vedle Pandořina trůnu a vypráví jí o Zemi a její technologii. Pandora se štastě usmívá, protože to co chce mít, je právě Země.
,,Jsi velmi dobrá služebnice, Kathrin. Řekla jsi mi všechno, co jsem potřebovala vědět a za to tě odměním. Dostaneš vzácnou truhlu, která ukrývá poklad, ale můžeš ji otevřít až na vaší planetě. Dobře?" usmívá se Pandora vítězně a dívá se na truhličku, která vypadá jako vyrobená ze dřeva, ale ve skutečnosti to není bájná Pandořina skříňka, ale Goauldké zařízení se smrtícím virem. Pandora spoléhá na to, že Kathrin ji poslechne a pak na Zemi nakazí lid virem, který jedině Pandora umí zastavit. Kathrin se chystá příjmout dar, když do místnosti vbíhá plukovník, poručík už ve vojenské uniformě SGC, Taris a dívka. ,,Tak snadné to mít nebudeš, Pandoro." říká plukovník vážně a myslí si, že jí tím nažene strach, ale ona duchapřítomně použije svoji tak zvanou Vylepšenou ozdbrojenou ruku; která obsahuje i omamnou látku a má uzdravovací schopnosti. Vylepšená ozbrojená ruka je spojena s několika předchozími zařízeními ze Stargate Comand. Plukovník stačí v poslední chvíli uhnout a po Pandoře střílí, ale ona má svůj štít, takže se kulky jen odrazí a neškodně spadnou na zem. Kathrin jen omámeně hledí na svoji královnu Pandoru, která ukazuje svoji moc. Stráže pochopitelně zaslechly střelbu a tak do sálu s trůnem vtrhnou a začne se střílet. Plukovník , poručík a Joeline se kryjí za trůnem a střílí po Pandořiných střážích, když plukovník omylem zasáhne i Kathrin, která se v omráčená skácí k zemi. Do sálu přibíhají stále další vojáci a tým SG1 pomalu ztrácí převahu, kterou získali mmentem překvapení. Kathrin se probírá a zmateně se kouká kolem sebe, co že se to vlastně děje a kde vůbec je. Pandora je vzteky bez sebe a znovu se chystá použít svoji zbaň proti SG týmu, který se snaží bránit, před velkou přesilou, když se Smithová konečně vzpamatuje a vrhá se na Pandoru, kterou sráží k zemi. Od jednoho mrtvého strážného si bere zbraň a přidává se k svému týmu. Pálí do řad nepřátel a Kathrin se snaží vysvětlit Bennovi, co zjistila.
,,Pane, Pandora je Goauld, který založil svoji rasu jen proto, aby se mohl pomstít Zemi. Ona bájná Pandořina skříňka není jen výmysl, ale je to Goauldské zařízení se smrtícím virem, který chtěla dopravit na Zem. Jen ona může vir zastavit." vyvsvětluje seržant a střílí po hromadících se vojácích.
,,Něco zkusím." říká plukovník a střílí svým zakňaktelem na skříňku, která se zelektrizuje a bouchne. Naštěstí má kolem sebe energetický obal, takže virus se zničí a nerozšíří. To už je v sále tolik vojáků, že je týmu jasné, že už nedokáží dál vzdorovat a tak na plukovníkovo znamení ustupují. ,,Musíme hned k bráně!" volá plukovník se zbytkem týmu v patách. Probíhá malou místností, která nejspíš slouží jako přípravna pokrmů pro jejich bohyni a odkud vedou další dveře ven.
,,Myslíš si, že už bude funkční zadávací zařízení?" ptá se poručík pesimisticky a zvolňuje tempo, protože vlastně není kam spěchat.
,,Nic jiného nám nezbývá." volá plukovník a pomáhá Kathrin lézt po svahu sopky nahoru, protože je ještě trochu mimo z té rány zakňaktelem. Poručík Perry běží vedle dívky, která mu začíná vysvětlovat, jak to vlastně s tou hvězdnou bránou je.
,,Matty, jakou Chaapa'ai jste sem vlastně přišli?" ptá se Joeline a zastavuje ho tím, že mu pokládá ruku na rameno.
,,V lese je brána, ale je buď porouchaná, nebo na zvláštní kód.." říká poručík, ale Joeline ho přerušuje.
,,Brána je v pořádku, ale zadávací zařízení je jen maketa. Pravé DHD je ve městě a jen tam, takže by jste měl plukovníkovi říct, aby šel za mnou." říká dívka a prohlíží si poručíka svýma čokoládově mandlovýma očima.
,,Plukovníku! Benne! " dobíhá plukovníka poručík a okamžitě mu tlumočí to, co se právě od Joeline dozvěděl. Proto rychle změní směr, ale musejí čelit množství vojáků, kterým není možné se vyhnout. Joeline zná naštěstí několik zkratek a tajných cest, po kterých se k bráně dostávají téměř nepozorováni a tak zatímco Taris vytáčí adresu Země, ostatní ho kryjí palbou. Městská hvězdná brána je na otevřeném prostranství u náměstí, které je na opačném konci města, než sál bohyně Pandory. Červí díra se otvírá a celý tým rychle vstupuje do brány. Bohužel Joeline to štěsí nemá a ještě než vůbec stačí do brány vejít, je zasažena do zad a okamžitě umírá. Červí díra se zavírá a Pandora celá vzteklá křičí svým Goauldským hlasem: ,,Ještě se setkáme, lidé z Tauri!".
Nyní jsme na ošetřovně SGC, kde se všichni musí podrobit nezbytnému vyšetření a krevním testům, jestli se do nich přece jen jed z Pandořiny skříňky nedostal. Seržant Smithová sklesle sedí v jednom křesílku na vyšetřovně a kromě toho, že se potřebuje pořádně vyspat je v naprostém pořádku. Taris se však bál, že by mohla mít po zasažení zbraní nějaké problémy a tak ji dovedl na ošetřovnu spolu s ostatními. Teď Taris zamyšleně kouká do několika lejster a podrobně je studuje. Před Kathrin dřepí na zemi plukovník, aby jí viděl do ustarané tváře a snaží se z ní vydolovat, co se děje.
,,Kate, co tě trápí? Nebo ti není dobře? Tohle není jenom únava a víš to stejně dobře, jako já." snaží se plukovník.
,,Benne, je mi to tak líto. Selhala jsem a kvůli mně možná umře spousta neviných lidí." potlačuje Kate slzy a zvedá na plukovníka svoje jemně modré oči, které jsou strhané pocitem viny.
,,Ale to není pravda. Goauldové mají vždycky silná slova, ale určitě se nic nestane a navíc za to nemůžeš, protože tě nějak omámili."
,,No jistě a když to není moje vina, tak teda čí? Kvůli komu teď Pandora ví o naší technologii a našich slabostech? Omlouvám se." vzlyká Kathrin a odvrací od plukovníka tvář. ,,Bylo by lepší, kdyby zůstala brána zavřená." šeptá Kate tiše.
Poručík Perry sedí stranou ode všech a sklesle hledí na podlahu. Všechen humor a optimismus z něj vyprchává a on stále nemůže přestat myslet na tu dívku. V hlavě mu hýří vzpomínky na její oči, smích a vlasy vlající ve větru.
Po pokynu od plukovníka se všichni vydávají ke generál majoru Carterové podat hlášení a to je konec třetího dílu.